Pozitivním rodičovstvím rozumíme v souladu s Doporučením Výboru ministrů Rady Evropy chování rodičů, založené na nejlepším zájmu dítěte, které je výchovné, posilující, nenásilné a poskytuje uznání a vedení včetně stanovení mezí umožňujících plný rozvoj dítěte.

Dítě jako člověk a občan určitého státu je podle moderní sociologie definován jako subjekt výchovy a nikoli jen jako pouhý objekt výkonu rodičovských práv. Fakt, že rodiče nedisponují absolutními právy nad jejich dítětem podporuje i Úmluva OSN o právech dítěte z roku 1989, která ve svých článcích hovoří o rodičovské zodpovědnosti. Pojem rodičovské zodpovědnosti v sobě zahrnuje nejen práva, ale též povinnosti rodičů ve vztahu k dítěti.

Co tedy pozitivní rodičovství znamená? Pozitivní rodičovství znamená, že rodič by měl svému dítěti poskytnout lásku, bezpečí a podporu, trávit s dítětem volný čas a naslouchat mu. Zároveň by měl ale stanovit jasné hranice, které však umožní plný rozvoj dítěte, a na špatné chování svého dítěte reagovat vysvětlením a až pokud je to nevyhnutelné použít nenásilného trestu, např. v podobě zákazu televize.